Výzkumné projekty

Vzorce kvality demokracie na regionální úrovni v zemích V4: Vhled do černé skříňky (20-04551S)

  • Řešitelé: doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D. (hlavní řešitel), doc. Mgr. Lukáš Novotný, M.A., Dr.phil. (řešitel), doc. PhDr. Daniel Klimovský, Ph.D. (řešitel), Mgr. Jakub Charvát, Ph.D. (řešitel), Mgr. Petr Bláha, Ph.D. (řešitel)
  • Grantové schéma: Grantová agentura České republiky, Standardní projekty GAČR
  • Doba řešení projektu: 1. 1. 2020 – 31. 12. 2022

Cílem projektu je analýza kvality demokracie na regionální úrovni v zemích tzv. Visegrádské čtyřky – Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku v letech 2000–2020. Analyzována bude existence a vzájemné souvislosti čtyř dimenzí, které by mohly vysvětlit rozdíly v kvalitě demokracie mezi regiony: reprezentace, participace, soutěž a odpovědnost. Důležitou otázkou v tomto ohledu je zejména, zda jsou jednotlivé dimenze kvality demokracie nezávislé, nebo odrážejí nějakou latentní proměnnou. Pokud jsou tyto dimenze (nebo proměnné je měřící) navzájem nezávislé, pak můžeme kvalitu demokracie pojímat pouze jako multidimenzionální jev. Naopak odrážejí-li všechny dimenze latentní konstrukt, pak by bylo možné vyvinout souhrnný ukazatel kvality demokracie. K prozkoumání těchto otázek použijeme vybrané techniky (např. faktorovou nebo shlukovou analýzu). Nakonec se zaměříme na otázku existence vzájemných vlivů mezi kvalitou demokracie a socioekonomickými rysy regionů.

Mít kuráž a utvářet náš region

  • Řešitelé: doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D. (řešitel za FF UJEP)
  • Další řešitelé: Technische Universität Dresden (hlavní řešitel), Aktion Zivilcourage, e.v., Euroregion Labe
  • Grantové schéma: Evropský fond pro regionální rozvoj, Program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020
  • Doba řešení projektu: 1. 3. 2021 – 31. 12. 2022
  • Internetová stránka projektu

Projekt CouReg je zaměřen na mladé lidi ve věku 14 až 25 let z českého a saského pohraničí. Jeho cílem je posilování a rozšiřování demokratických a občanských dovedností. Konkrétně budou vytvořeny vzdělávací moduly: 1) pro žáky posledních ročníků základní školy (8. a 9. třída); 2) pro studenty vysokých škol na téma občanská kuráž a občanské dovednosti. Moduly a učební pomůcky budou uveřejněny online a dále vzniknou dvě publikace-učebnice.

Problémy přeshraniční spolupráce a přeshraničního managementu v česko-bavorském pohraničí (LTAB 19023)

  • Řešitelé: doc. Mgr. Lukáš Novotný, M.A., Dr.phil. (hlavní řešitel), doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D. (řešitel), PhDr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (řešitel)
  • Další řešitelé: Historische Geographie, Institut für Geographie, Fakultät Geistes- und Kulturwissenschaften, Otto-Friedrich-Universität Bamberg
  • Grantové schéma: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Program Inter-Excellence
  • Doba řešení projektu: 1. 8. 2019 – 31. 12. 2021
  • Internetová stránka projektu

Mezinárodní projekt „Problémy přeshraniční spolupráce a přeshraničního managementu v česko-bavorském pohraničí“ je prvním výzkumným projektem, který evaluuje územní rozvojové procesy v České republice a Bavorsku od konce studené války, a to v komparativní transnacionální perspektivě. Projekt je koncipován interdisciplinárně a jako aplikačně-výzkumný. Je orientován především do oblastí politologie, historické geografie a sociologie, propojuje metody z těchto oborů, sleduje jednak perspektivu historickou, zkoumá však také současnost. Pracuje s metodami kvalitativními i kvantitativními.

Determinanty politické reprezentace žen na komunální úrovni v České republice a na Slovensku v letech 1994–2014 (16-01019S)

  • Řešitelé: doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D. (hlavní řešitel), doc. PhDr. Daniel Klimovský, Ph.D. (řešitel), prof. Uroš Pinterič, Ph.D. (řešitel), Mgr. Petr Bláha, Ph.D. (řešitel)
  • Grantové schéma: Grantová agentura České republiky, Standardní projekty GAČR
  • Doba řešení projektu: 1. 1. 2016 – 31. 12. 2018

Cílem projektu je systematické zmapování politické reprezentace žen na komunální úrovni v České republice a na Slovensku. Konkrétně analyzuje různé dimenze a faktory, které mohou vysvětlovat odlišnou míru politické reprezentace žen v jednotlivých obcích. Projekt se zaměřuje na analýzu determinantů politické reprezentace žen na komunální úrovni v České republice a na Slovensku v letech 1994–2014. Cílem je systematicky prozkoumat několik skupin faktorů, které teoreticky ovlivňují míru úspěšnosti žen ve volbách: socioekonomické a demografické, kulturní a institucionální a politické. Snaha pokrýt analýzou celé dvacetileté období, které uběhlo od obnovení místní samosprávy po přechodu obou zemí k demokracii (tedy celkem šest volebních aktů), je vedena záměrem neomezovat se pouze na synchronní srovnání úspěšnosti žen v jednom volebním aktu v různých obcích, ale za pomoci diachronního srovnání sledovat i možné proměny stability jednotlivých nezávisle proměnných v časově vzdálených obdobích. Základním výstupem projektu jsou dvě kolektivní monografie (z toho jedna v anglickém jazyce) a dalších osm odborných článků, z nichž dva budou vydány v impaktovaných a zbývajících šest v recenzovaných odborných časopisech.

Euroskepticismus a populismus ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 (UJEP-IGA-TC-2019-63-03-2)

  • Řešitelé: doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D. (hlavní řešitel), doc. Mgr. Lukáš Novotný, M.A., Dr.phil. (řešitel), Mgr. Jakub Charvát, Ph.D. (řešitel), Mgr. Petr Bláha, Ph.D. (řešitel)
  • Grantové schéma: Interní grantová agentura UJEP
  • Doba řešení projektu: 1. 1. 2019 – 31. 12. 2020

Projekt se snaží analyzovat úlohu, jíž sehrávají euroskeptické a populistické strany ve stranických systémech zemí Evropské unie. Pro tyto účely se projekt zaměřuje na vymezení ústředních témat, která jsou v jednotlivých zemích využívána euroskeptickými a populistickými subjekty k aktivizaci a mobilizaci svých sympatizantů. Nedílnou součástí projektu je analýza výsledků voleb, resp. volebních úspěchů vybraných politických subjektů spadajících do námi vymezených kategorií ve volbách prvního (volby do národních parlamentů) i druhého řádu (volby do Evropského parlamentu). Mimo teoretického vymezení euroskepticismu a populismu se projekt zaměří na zpracování případových studií zemí, v nichž téma euroskepticismu a populismu bude nejvíce rezonovat ve volebních kampaních i výsledcích voleb do Evropského parlamentu. Aktuálnost a přínos tématu projektu je spojen s nelehkou situaci, v níž se dnešní Evropská unie nachází, zejména v důsledku řešení uprchlické krize, ale také ekonomickými problémy evropského jihu, či problematikou „brexitu“, které mají silný dopad na fungování Evropské unie i legitimitu pokračování projektu evropské integrace.

Eroze suverenity a post-nacionální vládnutí v době krize (16-20390S)

  • Řešitelé: doc. PhDr. et Mgr. Vojtěch Belling, Ph.D. (hlavní řešitel), prof. PhDr. Miroslav Novák, Ph.D. (spoluřešitel), doc. Ing. Aleš Havlíček, Ph.D. (spoluřešitel), doc. Mgr. Jakub Jinek, Dr.phil (spoluřešitel), Mgr. Lukáš Kollert (spoluřešitel)
  • Grantové schéma: Grantová agentura České republiky, Standardní projekty GAČR
  • Doba řešení projektu: 1. 1. 2016 – 31. 12. 2018

Cílem projektu je podrobit kritickému zkoumání současné přístupy ke konceptu suverenity ve světle pojmu krize, a to i na pozadí reflexe klasických koncepcí. Vyhotovení jedné monografie, organizace mezinárodní konference, publikace kolektivní monografie a sedmi studií ke zvolenému tématu. Zpochybnění či popření "klasických" pojmů politické teorie a ústavního práva jako jsou (národní) stát nebo suverenita, jejíž koncept se stal těžištěm debaty o post-vestfálské státnosti, patří k topoi akademické diskuse posledních dvou desetiletí. Poststrukturalismus, metodologický kosmopolitismus, právní pluralismus i radikální demokraté představují výzvu pro klasická chápání tohoto pojmu. Současné přístupy k "pozdní" suverenitě přesto nemohou uniknout zásadním logickým obtížím při popisu kritických situací, v nichž se politické entity buď rekonstituují, nebo zachraňují před vlastním zánikem prostřednictvím mimořádných opatření, která porušují jejich vlastní pravidla. V rámci řešení projektu budou zkoumány alternativní přístupy k otázce relevance suverenity, jež z části nachází inspiraci u klasických moderních autorů a zakládají se na analýze role, kterou tento pojem hraje při imaginaci politické a sociální reality.