SZZ Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu

Garantka: doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D.

Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu (N0231A090012)

Termíny odevzdání indexu a přihlášky ke SZZ (formulář studijního oddělení) – viz harmonogram FF UJEP (popř. informace studijního oddělení FF).

Mimo přihlášky na studijním oddělení podávají studující ke stejnému termínu také tzv. katederní přihlášku ke SZZ na katedře germanistiky, a to elektronicky na adresu kger@ujep.cz a v tištěné podobě ve dvojím vyhotovení (podepsanou) na sekretariátě KGER.

Tato přihláška má formu formuláře, obsahujícího literaturu ke zvoleným tématům v oblasti lingvistiky a literární vědy včetně seznamu četby. Jsou-li součástí seznamu četby primární literatury básně, jsou přiloženy k přihlášce ve zvláštním souboru jako příloha.

• Formulář přihlášky IKG

Seznam literatury ke zvoleným tématům je třeba předem konzultovat s garantem daného předmětu!

SZZ probíhá v německém jazyce.

Ústní zkouška se skládá ze dvou oblastí – literárněvědné a lingvistické. Pro každou oblast je vymezeno cca 30 min. Při ústní zkoušce je hodnocena rovněž přiměřenost jazykového projevu a komunikativní kompetence minimálně na rozvinuté úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (ERR). Ke zkoušce si studující s sebou přinese jeden výtisk přihlášky s vybranými okruhy a nastudovanou literaturou (včetně textů básní, jsou-li součástí primární literatury uvedené v přihlášce).

1) Oblast literárněvědná

V oblasti literárněvědné je se studujícím vedena akademická rozprava ke zvoleným tématům, jejímž cílem je ověření schopnosti orientovat se v interkulturní teorii a interkulturní literatuře se zvláštním důrazem na česko-německý kontext. Studující prokazuje na základě četby primární literatury a studia literatury sekundární schopnost aplikovat znalosti získané v předmětech teoretického a profilujícího základu („E-Migrační literatura z českých zemí po r. 1945“, „Česká témata a motivy v německojazyčné literatuře od 18. století“, „Obraz Čechů, Rakušanů a Němců v literatuře po r. 1918“, „Současná interkulturní literatura“) na literární texty a interpretovat je se zřetelem na jejich interkulturní aspekty, popř. se zohledněním interdisciplinárních a intermediálních přesahů. Znalosti získané v předmětech „Úvod do interkulturní literární vědy“, popř. „Kulturní studia“ pak tvoří teoretický základ všech literárněvědných okruhů.

Studující si vybírá 2 z celkem 4 tematických okruhů (jeden okruh z části A, druhý okruh z části B), na které se připraví samostudiem min. 5 literárních děl a sekundární literatury v minimálním rozsahu 400 stran na každý okruh. Studující prokazuje schopnost čerpat ze sekundární literatury nové poznatky a na základě toho hlouběji porozumět dané problematice, umí zformulovat a obhájit své vlastní stanovisko.

A) „Česká témata a motivy v literatuře a umění od 18. století“ nebo „Obraz Čechů, Rakušanů a Němců od r. 1918“

B) „(E)Migrační literatura z Československa po r. 1945“ nebo „Současná interkulturní literatura“

2) Oblast lingvistická

Oblast lingvistická se skládá ze dvou částí.

V první části jsou na základě práce s textem přezkušovány znalosti z lingvistických disciplín absolvovaných v rámci bakalářského studia (gramatika, lexikologie, textová lingvistika, stylistika) a prohlubovaných na magisterském stupni v předmětech profilujícího základu „Jazykovědná propedeutika“ a „Magisterský lingvistický seminář“.

Tematické okruhy

1. Substantiv – morphologische, syntaktische und semantische Charakteristik, Artikelgebrauch
2. Adjektiv – morphologische, syntaktische und semantische Charakteristik, Abgrenzung vom Adverb
3. Verb – morphologische, syntaktische und semantische Charakteristik (v. a. grammatische Kategorien, Valenz)
4. Ausdrucksmittel der Modalität (z. B. objektive vs. subjektive Modalität, Modalwörter, Modalpartikeln)
5. Satz, Satzarten, Satzformen
6. Satzgliedbestimmung u. Satzgliedstellung
7. Nebensatzklassifizierung
8. Bedeutungsbeziehungen zwischen Lexemen
9. Mittel, Methoden und Arten der Wortbildung
10. Wesensmerkmale der Phraseologismen
11. Verschiedene Gruppen der Stilmittel, ihre Funktion im Text
12. Merkmale der Textualität: Kohäsion und Kohärenz

Ve druhé části je na základě četby odborné literatury vedena akademická rozprava ke zvoleným tématům, jejímž cílem je ověření schopnosti orientace v širších jazykovědných souvislostech z hlediska synchronního, diachronního, interlingválního a interkulturního se zvláštním důrazem na česko-německý kontext. Studující si vybírá 2 z celkem 5 tematických okruhů: jeden okruh z části A zahrnující dva předměty teoretického základu, druhý okruh z části B vycházející ze tří předmětů profilujícího základu. Na rozpravu se připraví samostudiem odborné literatury v minimálním rozsahu 100 stran na každý z okruhů. Výběr literatury studující konzultuje před podáním přihlášky ke SZZ s doc. Bergerovou. V rozpravě prokazuje schopnost čerpat z odborné literatury nové poznatky a na základě toho hlouběji porozumět dané problematice, zformulovat a obhájit své vlastní stanovisko.

A)  „Úvod do interkulturní lingvistiky“ nebo „Srovnávací lexikologie“

B) „Německo-český jazykový kontakt“ nebo „Interkulturní aspekty textové lingvistiky“ nebo  „Frazeologie v česko-německém kontextu“.